Principálovy principy

Ve škole teď začalo takové dost nudné období. Pořád se musí psát nějaké testy. Ty děti vůbec nerozumějí těm odpovědím, ale hlavně, že se je naučí a pak je tam správně napíšou. Pan principál to tak chce a já tu nejsem proto, abych reformoval školství. Mám vždycky ráno asi hodinu a půl na to, abych jim ten test zadal a nechal je ho napsat, pak asi půl hodiny na známkování (a v tu chvíli oni už píšou nějaký další test, třeba z hindi) a pak jim můžu zkusit vysvětlit, co bude v tom testu zítra ráno. Ale to se moc nedá, takže to skončí tím, že se našprtají správné odpovědi. Jak maturita u nás za bolševika. A já ty slabší, o kterých vím, že jim to nejde, nechávám opisovat, ale předtím je přesadím, aby seděli vedle nějakých dobrých, aby mi aspoň neopisovali úplné kraviny, a ono to vždycky nějak dopadne. Principál si pak nechá přinést výsledky a říká: "No vida, ty děti jsou den ode dne lepší!" A je spokojený. Disciplína a testy, to jsou základní principy, na kterých to podle něj musí stát. Disciplíny moc není, to se na ně vždycky musí zařvat s holí v ruce, aby byl alespoň na deset minut klid, testů je dost a výsledky jsou den ode dne lepší, zvlášť po tom, co jsem posadil Kiram vedle Seemy, takže teď už místo jedniček a dvojek dostává pravidelně sedmičky a osmičky. S dětmi se to musí umět.

Principál (zcela vpravo v kloboučku), jeho žena Shashi, jeho bratr (nevím, kde se na té fotce vzal) a malý Vedu mohou být šťastní.

Principálovy principy

Jaipur, India