Soukromí - Blogabond

Každý z nás visí na nějakém provázku, na jehož druhém konci je někdo nebo něco, od čeho se nám nedaří se odpoutat. Někdo máme těch provázků i víc. Říkali to v seriálu How I Met Your Mother a já myslím, že měli pravdu. Odpoutání a propuštění z druhé strany se nedočkáme, na opačném konci pro ně není důvod, musíme to udělat sami. Za tu dobu, co jsem tady, už se mi podařilo přetrhnout dva ze tří provázků, na nichž jsem visel. Ten třetí je napnutý k prasknutí (a nejsem to já, kdo ho tak napíná) a možná se už brzy přetrhne sám.

Ale zpátky k tématu: Indie. Někdy mě to tu štve, třeba teď. Já nechci dělat baviče na plný úvazek, já se občas potřebuju svalit a hodinu ležet bez hnutí. Nebo dvě. Nebo tři. A ne, že pan domácí číhá, až se přišourám z práce, a hned ťuká (neměj strach, Pavel, já vždycky zaťukám, já respektuju soukromí). A jestli prý ten můj počítač přečte tohle cédéčko, jsou na něm fotky, na kterých je on, pan domácí, když byl tuhle výletem v Kuala Lumpur. Nějak to nevyšlo, disk se jevil jako nečitelný (jestli vás napadlo, že jsem to nějak zařídil, aby byl nečitelný, tak to máte teda nápady jako já). Ale tady chlapec je do počítačů velký fanda, nebyla by tam nějaká hra? No - nebyla. A jdu si lehnout, bolí mě záda.

Záda? To není problém, víš co je, Pavel, nejlepší na bolavá záda? Vím. Ne, počkej, ty mi nerozumíš, já ti to chci říct, co je nejlepší. Ale rozumím, ale já už to vím. Jdu si lehnout. Ne, počkej, můj dobrý známý je terapista, rád tě pozná, dáte řeč, má cizince rád. A hodně fotí, jako já, má spoustu fotek, to budeš koukat. Fakt si chci jít lehnout. Taky mě bolí v krku, z toho, jak celý den řvu na ty malý hovada a dejchám ten prach z křídy. Tak na to jsou takové pilulky. Jmenujou se... počkej, nikam nechoď, já si vzpomenu... Jmenujou se... A vůbec - dal jsem ti ten papír s hindskými frázemi, už ses je naučil? Nenaučil? Ale to je chyba, kdybys jako učitel mluvil na ty děti hindsky, hned by to bylo jinak. Já bych u vás v Čechosláviji mluvil jenom čechoslávsky, to je vždycky nejlepší.

...poseru, vážně poseru...